sobota 23. července 2016

Erdogan čistič

Uplynul týden od tureckého puče a pravda, ačkoliv ji nikdo zatím nesdělil, pravda pomalu a jistě vyplová na povrch. Jistě, není to pravda absolutní, ale, takříkajíc nejpravděpodobnější. Stačí jen pozorovat, číst a přemýšlet a rázem se obrysy toho, co se v Turecku vlastně stalo, stávají stále více zřetelnější.

pátek 22. července 2016

Z titulků: "Francie zvažuje zákaz cigaret Gitanes a Gauloises."

"Francie zvažuje zákaz cigaret Gitanes a Gauloises. Jsou moc cool."

Drobnosti: "Prezident v pasti"

Miloš Zeman mlčí. Poslední vyjádření k aktuálním událostem jsme od něj mohli slyšet po masakru v Nice, ale co říká událostem v Turecku, to od něj, ani od jeho alter ega Ovčáčka, neslyšel nikdo. Prezident prý situaci v Turecku studuje. To bylo uvedeno v posledním tweetu prezidentova mluvčího, v kterém nějakým způsobem komentoval dění ve světě. Není divu. Prezident je lapen do vlastní pasti, pasti manévrování, ne však podle toho, co a jak cítí, ale podle toho, do jaké míry to přinese užitek jemu a všem, kteří patří jeho klubu. S Tureckem a jeho prezidentem to však není jednoduché. Erdogan je věřící, věří v islám, zároveň je to ale typický představitel autoritářského přístupu, takového, který i Miloš Zeman dokáže ocenit. Turecko se sice dostalo v Sýrii do konfliktu s Ruskem, nyní ale, jak se zdá, situace se mění. Svou roli v tom sehrávají i aktuální rozpory mezi Tureckem a EU, které podle hesla "nepřítel mého nepřítele je mým přítelem" v konečném důsledku přivádí obě říše na vstřícný kurs. Zatím to ani jedna ze stran nepotvrdila, a tak má náš prezident těžkou pozici. Z principu by sice měl situaci v Turecku odsoudit, vždyť je to země, která stále více směřuje k islamizaci. Ale náznaky Putinova a Erdoganova smíření ho staví do pozice ne nepodobné Sofiině volbě. Koho si vybrat? Kdo bude tím, jemuž nakonec Zeman otevře svoji náruč? Stále více islamizované Turecké republice, která pomalu a jistě opouští ideu svého zakladatele Mustafy Kemala Atatürka nebo jejím protivníkům? Ukazuje se, že lidová moudrost "Kdo s čím zachází, s tím také schází," je stále pravdivá. Jsou prostě věci, ze kterých se vylhat už nebude tak snadné. Počkejme si tedy, kdy a jak si s tím na Hradě poradí.

JiRo

úterý 19. července 2016

Drobnosti: "Czech stupidspeak"

Čeština přidala do globálního slovníku dvě nová slova. K "robot" bratrů Čapkových, přibylo v nové éře tolik populární "tunelování". Nic dalšího se zatím nechystá a tak se Češi činí alespoň na lokální úrovni. Ke Klausem inspirovaným "negativisům", příkladem budiž hezké české slovo "nerom" a Kocourkového "odklánění", se velmi často, patrně po vzoru podobně vzdělaného Stanislava Grosse, přidává i hejtman Hašek. Ten ale, vychován sociálně demokratickými rétory, nezůstává u jednotlivých slov. Ve své zpupné představě, že zahrne-li posluchače řadou umně sestavených slov, jakkoliv nedávající smysl nebo sdělující evidentí lži, krmí nás svým "newspeak-em" v přesvědčení, že mu to budeme žrát. Svým posledním vyjádřením, kterým reagoval na zjištění, že jeho tisková mluvčí Lucie Proutníková, která za jihomoravského hejtmana mluví již řádku let, není reálnou osobou, tuto svoji představu jen potvrdil. Na dotaz, kdo je to Lucie Proutníková odpověděl: "Netuším, kdo to je," a dodal (na rozdíl od první části, která je docela obyčejnou lží) větu, která má šanci vejít do dějin: "Stalo se historicky, že se objevují určité podvrhy."

JiRo

sobota 9. července 2016

Drobnosti: "Úžasné moderní technologie"

Zvoní mi mobilní telefon. Ano, můj nový a úžasný mobilní telefon, s kovovým tělem a se snímačem otisků prstů. Telefon je nový, snímač otisku prstů mám na telefonu poprvé, a tak je pochopitelné, že je aktivován. Aktivován znamená, že bez toho, aby byl použit (snímač otisků), nelze telefonní hovor přijmout. Potud je všechno v pořádku. Od čeho by takový snímač otisků prstů ostatně byl, kdyby jeho použití nedokázalo zabránit tomu, aby někdo jiný, než člověk, který má otisk v telefonu registrován, mohl hovor přijmout. Ať už by byl hovor jakkoliv důležitý. Co mám ale, jako majitel takového výkřiku moderní technologie dělat, pokud zároveň miluji žloutkové věnečky. A zvláště ty, které jsou bohatě plněné, a tak akorát odleželé. Tedy takové, v nichž krémová náplň částečně sublimovala do těsta, které je navíc bohatě pokryto cukrovou polevou, a obé řádně roznáčela. Každý, kdo mé vášni pro tento druh zákusku rozumí pochopí, že takový zázrak cukrářské výroby se jinak než rukou jíst nedá. A je-li ve stavu, který jsem popsal výše, je nabíledni, že jsem-li v nejlepším, tedy v situaci, kdy jsou všechny mé prsty obaleny směsí žloutlkového krému a cukrové polevy, je mi snímač otisků prstů k ničemu. Potřebuji aplikaci, která rozpozná, že jím žloutkové věnečky a na příchozí volání odpoví automaticky odesláním SMS "Jsem zaneprázdněn, zavolám zpět jak jen to bude možné." (Tedy až dojím věnečky a umyji si ruce).

JiRo

Pirátství podporuje vzdělanost

Někdy je titulek skutečně matoucí. Platí to i pro ten dnešní. Tentokrát není moji snahou kontroverzním tvrzením nalákat čtenáře (tedy alespoň ne v prvním plánu).

Drobnosti: "Zatloukat, zatloukat, zatloukat, ..."

Byla to rada jednoho známého. Taxikáře, veksláka a příležitostného pasáka. Měl jednoduchý návod, připravený pro případ, že to na něj praskne. Říkával: "Musíš zatloukat, zatloukat a zase zatloukat. A když tě u toho chytí za ruku, pak prostě řekneš, že to nejsi ty!" Na to jsem si vzpomněl, když jsme si přečetl jak ruská oficiální místa hodnotí dopingovou aféru svých sportovců: "Za doping může Rodčenko a koktejly z USA."

JiRo

pátek 8. července 2016

Drobnosti: "Retro"

Dnes se mi v aplikaci newsroom! za sebou seřadily dvě zprávy. Zatímco v první se hovoří o vzestupu dopravy vzducholoděmi, ta druhá upozorňuje na nápadně vstřícný přístup německého ministra zahraničí vůči Moskvě. Raději jsem se podíval do kalendáře, zda se náhodou nepíše rok 1939.

JiRo

Podobnost větší než malá

Také vám kauza Čapího hnízda a jeho majitele/nemajitele Andreje Babiše připomíná kauzu bytu Stanislava Grosse? Na první pohled možná ne, ale podíváme-li se na charakter obou případů a zejméne jejich pozvolného vývoje, najdeme celou řadu společných rysů.

čtvrtek 7. července 2016

Do telefonu se nekřičí!

Včera v tramvaji, dnes v metru. V prvním případě, starší muž, jedoucí ze stanice Smíchovské nádraží na konečnou na Barrandově, seznámil celou tramvaj se svým víkendovým programem. Detailně. Dnes v metru, muž o něco mladší, bylo to s přestávkami, protože se hovořilo pouze mimo tunely a na každé stanici se spojení navazovalo vždy znova. Opět ze Smíchovského nádraží. Zřejmě tam tyto typy lidí mají nějaké hnizdo. Muž jel do stanice Křižíkova a snad ještě dál. Já jsem na Křižíkové vystupoval. Což o to, na veřejnosti čas od času do mobilního telefonu hovoříme všichni, kde ale někteří získali to přesvědčení, že budou-li do telefonu křičet, ten na druhé straně je uslyší lépe? Lépe ho slyší pouze všichni ti, kteří jsou s ním uzavřeni v jednom prostoru, a které zážitky z víkendu nebo z odpoledne u známých pranic nezajímají.

JiRo