úterý 27. září 2016

Drobnosti: "Buďme rádi"

Miloš Zeman při své návštěvě v OSN vypustil do světa dvě myšlenky. V první se svěřil světu, koho by za prezidenta volil on, pokud by byl občanem USA. Pomineme-li to, že by se Miloš Zeman kdy mohl stát americkým občanem, je takový výlev od hlavy jiného státu přinejmenším na diplomaticky významné a zaznamenatelné  pozdvihnutí obočí. Strkat rypák do vnitřních záležitostí kohokoliv, to je něco, co si nemůže dovolit leckdo. Náš prezident si to patrně vyložil tak, že když je takový kamarád s Putinem, který si to dovoluje běžně, proč by nemohl i on. A když už Zeman v té Americe byl (on se tam jinak tak často nedostane, nikdo ho tak totiž nezve), tak si neodpustil ještě další diplomatický "úkrok stranou" a ledabyle oznámil, že jako velvyslance v USA bude jmenovat Hynka Kmonička. Američané zalapali po dechu, protože tak jak to udělal Zeman se to nedělá, ale pro nás to zas tak nic překvapivé nebylo. Nějaké idiotské zvyklosti, to je něco, na co náš pan prezident zvysoka kašle. Možná bychom měli Američany uklidnit, že to mohlo být daleko horší a že za pouhé dva přešlapy můžeme být ještě rádi. Taky se mohlo stát, že by Zeman na půdě spojených národů oznámil, že Hynka Kmoníčka jmenuje rovnou prezidentem USA.

JiRo

pondělí 26. září 2016

Drobnosti: "Zemanova fascinace"

Debaty a diskuse o Zemanově posedlosti dokázat, že Ferdinand Peroutka, nacisty pronásledovaný, ve svém úsudku o nich zklamal, asi nikdy neskončí. Je ostuda, mít v čele státu někoho, kdo je schopný pro pouhopouhé uspokojení vlastního ega, pošpinit a pošlapat památku člověka, kterému morálně nesahá ani po kotníky. Vynášet jednoduché soudy se nemá, ale když jsem dnes četl v knize "Rozhovory s C. G. Jungem" ty kapitoly, ve kterých Jung hovoří o profilech diktátorů  minulého století, o Hitlerovi nebo Stalinovi a o tom, jak a čím dokážou lidi zaujmout, došlo mi to celkem okamžitě. Pokud bych si dovolil malý myšlenkový experiment a hledal mezi současnými osobnostmi někoho, pro koho by Hitler nebo Stalin byli hodni obdivu, pak by to byl z našich politiků právě Miloš Zeman. Ukázku toho nám ostatně předvedl ve svém vyjádření obdivu čínského komunistického režimu, od kterého by se chtěl učit demokracii. Mezi rozvinutými státy světa jsou dva, jejichž politický systém má k demokracii podobně daleko, jako mělo k demokracii daleko Německo ve 30. letech minulého století. Je náhodou, že to jsou právě ty samé dva státy, tedy Rusko a Čína, ke kterým Miloš Zeman vyjadřuje svůj neskrývaný obdiv?

JiRo

neděle 25. září 2016

Inženýrské desatero

Bývalo dobrým zvykem předávat mladším kolegům informace. Ze školy jsem již hodně dlouho, ani se mi nechce psát, kolik že je to vlastně let. Nedávno jsem pomáhal vnukovi svého spolužáka s nějakým studijním problémem a při té příležitosti jsme všichni tři strávili povídáním o naší společné alma-mater, ČVUT FEL. Překvapilo mě, jak se některé věci ani po letech nezměnily. A tak stačilo jen pár vzpomínek přidat a vzniklo Inženýrské desatero nebo taky Desatero studenta silnoproudé elektrotechniky.

pátek 23. září 2016

čtvrtek 22. září 2016

Drobnosti: "Krajští parazité"

Už minulé krajské volby se vyhrávaly s tématy, která neměla s problematikou krajů nic společného. Zdravotnickými poplatky. Nechápal jsem to už ve chvíli, když se téma poplatků objevilo v předvolební kampani. Ukázalo se, že jsem byl značně naivní, a spoluobčany a jejich schopnost racionálně uvažovat, zatraceně přecenil. Ne tak kandidáti, a zejména ti z ČSSD. Výsledek, po kterém se do krajských sídel, až na jednu výjimku, nastěhovali "socani", byl skutečně impozantní. Letos je to podobné. Zdravotnické poplatky byly zrušeny, takže bylo třeba hledat jiné téma. Ne, že by jich právě na krajské úrovni nebylo k řešení dost a dost. Ale že by jimi bylo téma imigrace? Ne, nebudu už tak naivní, abych si myslel, že to na mé spoluobčany nemůže zabrat. Natolik jsem schopný se ze svých chyb poučit. Co mi však hlava nebere je to, jak je možné, že jsou lidé schopní vzdát se vlivu na řádné fungování politiky v době, kdy to mohou provést zcela legitimně a přirozeně. Místo toho se nechají unášet tématy, která nejenom že zvolení krajští politici nevyřeší, ale navíc tím, že na tu hru přistoupí, dosadí do křesel ve kterých se rozhoduje o podmínkách jejich každodenního žití, lidi schopné pro svůj úspěch zneužít jakékoliv téma.

Pro mě jsou politici, kteří v krajských volbách vytahují téma imigrace a uprchlíků, stejně odsouzeníhodní parazité, jako ti, kteří tyto uprchlíky za nekřesťanské peníze převáží v chatrných loďkách přes Středozemní moře nebo je po Evropě rozváží zavřené v chladírenských vozech.

JiRo

Z titulků: "V rozvodně u Kadaně se chystá..."

"V rozvodně u Kadaně se chystá spuštění regulačních transformátorů"

středa 21. září 2016

Drobnosti: "O pobřežní stráži, morálce a strachu "

Představa, že pobřežní stráž (ta evropská, kterou teď budujeme), zabrání uprchlíkům vstup do Evropy, je mylná. Tedy mylná v tom ohledu, jak si někteří lidé myslí, že pokud ji budeme mít (tu stráž), na na evropský kontinent nevstoupí už ani noha. Tak to samozřejmě fungovat nebude. Tedy pokud neustoupíme od našich morálních zásad a principů. Připluje-li k hranicím Evropy loď s uprchlíky a bude chtít přistát, jen těžko jim v tom pobřežní stráž zabrání. V tomto ohledu se tedy nic nezmění. Ano, bude to jiné v tom, že bude existovat někdo, kdo se lidí z lodě okamžitě ujme, soustředí je na nějakém místě, kde pak jiní rozhodnou co s nimi bude dál.   V tomto směru bude tedy existence takové stráže přínosem. Ani náhodou ale tomu, aby u evropských břehů taková loď přistála, zabránit většinou nedokáže (a pravděpodobně ani nebude moci). Jak by to asi tak udělala? Vytlačila by loď zpátky na volné moře? Zahájila by na ní palbu a potopila jí? Jistě, jsou lidé, kteří si to tak představují. Lidé, kteří volají po takových jasných a jednoznačných řešeních v domnění, že na ně má Evropa právo. Ti budou možná zklamáni a možná to pro ně bude další důvod, proč budou volit řešení, ve světle kterých naše morální zásady a principy ztratí svoji cenu. A toho já se bojím!

JiRo

Z titulků: "Hyperloop má v Německu konkurenci"

"Hyperloop má v Německu konkurenci. Na veletrhu zaujal projekt magnetických vlaků jezdících těsně nad dálnicí"

pátek 16. září 2016

K Václavu Havlovi

O Václavu Havlovi jsme poprvé četl v samizdatových Lidových novinách. Pravda, znal jsem jeho jméno už dříve, ale moc jsme toho o našem budoucím prezidentovi nevěděl. Teprve série článku z "lidovek", včetně jeho vlastních, mi ho představila jako člověka, o kterém jsem začal tušit, že mi má co říci. Nezklamal mě. Za celou dobu, co se jméno Václav Havel stalo známým a stále více a více známějším, mi to, co říkal, znělo stále více a více příjemně. Pravda, byly chvíle, kdy jsem s ním nesouhlasil úplně (ale kdo s kým souhlasí vždy na 100 % že?), ale na podstatě mého vztahu k němu to nic nezměnilo.